Závěry 9. kola hlavního líčení u pražského soudu v příběhu Mostecká uhelné
Srdečně zdravím všechny spřízněné duše a podporovatele,
v týdnu od 7. do 11. června 2021 proběhlo deváté kolo hlavního líčení u pražského Městského soudu, ve kterém soud pokračoval výslechem členů české vlády. Ta se vědomě a svobodně rozhodla o prodeji zbytkového státního podílu v MUS švýcarské společnosti Investenergy s.a. za 650 mil. Kč.
K výslechu se dostavili osobně nebo on-line pánové Zeman, Špidla, Rychetský, Kužvart, Kavan, Fencl, Vetchý, David, Grulich a Bašta.
Nejdůležitější ze všech těchto výslechů byla velmi otevřená výpověď pana prezidenta Zemana, který v té době byl předsedou vlády. Zde jsou jeho základní sdělení:
- MUS nepovažoval za strategickou společnost – nikdy strategickou nebyla
- stát neměl od roku 1993 v MUS majoritu a chtěl se zbavit své minority
- vláda byla ráda že se podílu v MUS zbavila
- společnost MUS nebyla tak atraktivní, aby se o ni ucházelo více zájemců
- nabídka společnosti Investenergy s.a. byla jediná
- nabízená cena byla o 24% vyšší než cena na Burze CP
- vláda neměla žádnou obavu prodat zbytek MUS do rukou Investenergy s.a.,
ani kdyby v ní nefiguroval pan Jacques de Groote
- vláda se o prodeji MUS rozhodla jednomyslně bez jakýchkoliv rozporů
- vláda nekladla žádný důraz na vlastnickou strukturu nabyvatele
- vláda se neptala ani na původ peněz, a nevadilo by, ani kdyby ta investice byla
z prostředků MUS, pokud by byla legální
- důležité bylo, že vláda dostala všechno zaplaceno
- vláda by MUS mohla prodat i manažerům, kdyby to vyneslo víc
- bylo to věcí suverénního investora, jestli se spojí s manažery
- převzetí společnosti skupováním akcií na trhu, i když se jedná o tzv. „nepřátelské“
převzetí společnosti, není nikde na světě trestnou činností
Na otázku mého advokáta pana doktora Žáčka, jestli si dokáže pan prezident představit, že někdo nyní po 20-ti letech může přijít s myšlenkou, že něco před dvaceti lety prodal příliš levně a že chce doplatek, odpověděl pan prezident, že v rozumném světě si to představit nedokáže, ale jak jistě všichni víme, současný svět je plný šílenců.
K prodeji zbytkového státního podílu v MUS se velmi kladně vyjádřili také ministři Špidla a Fencl. Naopak si na prodej už téměř nepamatovali nebo u rozhodování nebyli např. pánové Rychetský, Kužvart, Kavan a Grulich.
Pro soud bylo také velmi důležitou otázkou, jak vláda ČR v roce 1999 prověřovala okolnosti privatizace MUS. Pan ministr Bašta, který v té době měl na starosti zpravodajské služby, soudu potvrdil, že se vláda touto otázkou zabývala na dvou neveřejných zasedáních, ze kterých nebylo možné pořizovat zvukové záznamy. Na těchto neveřejných zasedáních vlády 10.5.1999 a 9.6.1999 se probíraly všechny potřebné bezpečnostní otázky okolo MUS a bylo zde konstatováno, že se nikdy v MUS neprokázalo porušení zákonů a že v prodeji zbytkového státního podílu v MUS do rukou společnosti Investenergy s.a. vláda ČR nevidí žádná bezpečnostní rizika.
Mezi tím však někteří ministři u soudu tvrdili, že o okolnostech privatizace MUS nic nevěděli, a že by se možná rozhodovali jinak, kdyby to vše věděli. N evím, co si o tom mám myslet.
Jen k tomu dodávám, že společnost MUS byla z popudu pana Češky, BIS a dalších orgánů v letech 1998 až 2000 několikrát vyšetřována Policií ČR a všechny tyto podněty byly shledány jako bezpředmětné a byly odloženy, protože k žádnému porušení zákonů ČR nedošlo. Zároveň v MUS probíhaly průběžné kontroly Českého báňského úřadu. Všechny byly uzavřeny se zjištěním, že MUS zabezpečuje všechny sanace a rekultivace v plné a potřebné míře podle harmonogramů schválených báňskými úřady.
V neposlední řadě je třeba ještě konstatovat, že MUS byla po celou dobu pod průběžným drobnohledem významných auditorských firem Deloitte Touche a KPMG a nikdy přitom nebyla zjištěna jakákoliv porušení zákonů.
Zároveň je třeba říci, že privatizace MUS byla v letech 1998 a 1999 pod obrovským mediálním tlakem, a že se v té době proti managementu MUS vedla velmi silná dezinformační kampaň ve všech médiích.
V pátek 11.6. byl prostřednictvím videokonference vyslýchán také pan Zeno Meier, švýcarský správce investiční společnosti Portoinvest, jež byla 100%ní dceřinou společností MUS, a která byla průběžně auditována auditory KPMG. Tato auditorská společnost se stala mimo jiné garantem, že investice v Portoinvestu mají skutečnou hodnotu, která je uváděna v účetních knihách MUS, a tudíž průběžně potvrzovala, že nedochází k žádnému „tunelování“, o kterém se tehdy na popud pana Češky psalo hojně v tisku.
Společnost Portoinvest byla jednou ze dvou investičních společností, které zcela legálně založilo představenstvo MUS v Lichtenštejnu v souladu se svou dlouhodobou finanční strategií a byla orientovaná na měnové zhodnocování peněz MUS prostřednictvím amerického dolaru. Druhou takovou společností byla společnost Portoeuroinvest, která se orientovala na euro. Obě tyto společnosti pomáhal představenstvu MUS na základě plné moci zřizovat pan Jiří Diviš. Finančním ředitelem MUS byl v té době pan Bobela a ten operativně zabezpečoval veškeré potřebné aktivity okolo těchto investičních instrumentů.
Pan Zeno Meier soudu potvrdil, že operace společnosti Portoinvest, která byla centrem zájmu pražského soudu, byly zcela legální a v souladu se švýcarským i lichtenštejnským právem.
Vše se tedy vyvíjí směrem k mému osvobození, i když jak se říká, člověk nikdy neví, co se všechno může ještě stát …
Děkuji vám za podporu
S láskou a vděčností
Antonio