středa 9. března 2022

 Závěry 11. a 12. kola hlavního líčení u pražského soudu

nepochopeného a asi i nepochopitelného příběhu Mostecká uhelná

Přeji vám všem hluboký klid a mír ve vašich Srdcích.

V závěru loňského roku ve dnech 29.11 až 3.12.2021 proběhlo už jedenácté kolo soudního líčení, ale bylo jalové, protože se z účasti omluvil obžalovaný Jiří Divis a nedovolil, aby se v jeho nepřítomnosti projednávaly důležité body. Takže jsme ztratili další 4 měsíce života čekáním na Godota a vše důležité se přesunulo až na dvanácté kolo, které se konalo nyní ve dnech 7.3. až 11.3.2022.

Na programu tohoto dvanáctého kola byly především výslechy auditorů z KPMG a čtení auditorských spisů KPMG z inkriminovaných let. Z auditorských spisů a z výslechů auditorů zcela jasně vyplývá, že celá činnost MUS a jejich dceřiných společností byla po celou dobu její existence důkladně a důsledně prověřována podle nejvyšších mezinárodních standardů. Během celé mé působnosti v MUS nebylo nikdy zjištěno žádné pochybení představenstva či vedení MUS.

Při výslechu svědka Ing. Hory z mezinárodní auditorské firmy KPMG, který byl odpovědný za audity v MUS, se stala jedna velmi důležitá věc. Olomoucký státní zástupce pan Bartoš se totiž přiznal, že je ekonomický laik, a že vnitrofiremním procesům nerozumí. 

Ano, přesně tak, v této absurditě se po celou dobu kauzy MUS nacházíme. Nepochopení a neznalost vnitrofiremních ekonomických a obchodních procesů je základním znakem celého tohoto soudního líčení a hlavní příčinou toho, že jsme byli před 10-ti lety nesmyslně obviněni.

Hlavním pochybením olomouckého státního zastupitelství totiž je, že zpracovalo obžalobu, aniž by rozumělo podstatě všech okolností příběhu privatizace MUS. Mnohé okolnosti si tak domýšlelo či fabulovalo. A co je ještě horší a velmi podivné - ty okolnosti nenechalo ani vysvětlit skutečnými odborníky. A proto se opět ptám, jak je možné, že si olomoucké státní zastupitelství nevyslechlo zástupce KPMG už v přípravném řízení? Proč neprostudovalo všechny tehdejší auditorské spisy, zápisy z představenstva MUS nebo podnikatelské záměry MUS v tehdejších podmínkách vývoje české společnosti??? Proč vynechalo spoustu důležitých faktů? Byl v tom snad nějaký záměr?

Pro mě je nyní ale moc důležité, že alespoň po 10-ti letech od obvinění byli tito důležití odborníci pozváni a vyslechnuti. Za to z celého svého srdce opravdu moc děkuji paní předsedkyni soudu.

Zároveň však také prosím, aby se toto soudní líčení už moc neprotahovalo, a aby po tom všem, co jsme tady slyšeli od představitelů vlády, auditorů a dalších odborníků skutečně znalých firemních procesů, byl tento soud co nejdříve ukončen a já osvobozen.

Děkuji vám všem za vaši sounáležitost

S láskou, úctou a vděčností

Antonio

pátek 15. října 2021

              Závěry desátého kola hlavního líčení u pražského soudu 

                             nekonečného příběhu Mostecká uhelná

 

 

Všem spolupoutníkům na mé cestě životem přeji klidné a harmonické dny.

V čase úplňku a rovnodennosti proběhlo ve dnech 20. až 24. září 2021 další, již desáté kolo hlavního líčení u pražského Městského soudu.

Na základě žádosti předsedkyně senátu paní JUDr. Slepičkové soud obdržel od úřadu Vlády ČR informaci, že si vláda pana premiéra Zemana objednala od BIS podrobné informace o situaci kolem skupování akcií MUS na volném trhu a zabývala se i údajným „tunelováním“ MUS ještě před tím, než prodala svůj minoritní balík akcií MUS společnosti Investenergy s.a. za 650 mil. Kč.

Tyto informace potvrdil už v devátém kole pan ministr Bašta a v tomto kole k tomu byli vyslechnuti ještě pan ministr Mertlík a ministři Vetchý a Grégr.

Pan ministr Mertlík potvrdil, že se určitě zůčastnil alespoň jednoho jednání Vlády ČR v režimu utajení, na kterém se takové zprávy BIS projednávaly. Nenašel v těch zprávách nic, co by bránilo Vládě ČR prodat zbytkový podíl v MUS společnosti Investenergy s.a. Řekl, že informace o vyšetřování privatizace MUS ze strany policie a BIS byly tehdy veřejně známé a pokud on ví, tak Policie ČR ani BIS nikdy nezjistily cokoliv protizákonného. Nic protizákonného nehlásil ani Český báňský úřad. Ve stejném duchu jako pan Mertlík pak ve čtvrtek vypovídal i pan ministr Grégr.

Síla sugesce – aneb jak se stále opakovaná lež stává pravdou.

Už asi před 2.200 lety znal sílu sugesce římský státník Cato. Protože chtěl dosáhnout zničení Kartága, začal velmi často opakovat frázi: „ostatně soudím, že Kartágo musí být zničeno“.

Před 24 lety si z tohoto člověka vzal příklad Roman Češka, tehdejší předseda FNM ČR, a začal neustále opakovat, že management MUS „tuneluje MUS“, a že si kupuje akcie MUS a její peníze. Podařilo se mu to dostat tehdy do všech celostátních medií a zahájil hon na management bez ohledu na právní skutečnosti a bez ohledu na to, že pojem „tunelování MUS“ neměl žádný právní obsah. O „tunelování MUS“ mluvil velmi často a mluví o něm dodnes, bez ohledu na to, že všechny právní skutečnosti již tehdy prověřila Policie ČR, BIS, pracovníci Českého báňského úřadu a hlavně všechny aktivity managementu MUS stále důkladně prověřovaly mezinárodní auditorské firmy Delloite & Touche a KPMG v tuzemsku i v zahraničí.

Jedná se ryzí bezohlednost pana Češky, kterou nyní využívá i pan státní zástupce Bartoš při jednání soudu. Snaží se vytvořit v jednotlivých členech vlády silný pocit viny, že se v roce 1999 zúčastnili něčeho protizákonného a špinavého, s cílem, aby se vyjádřili, že s tím nechtějí mít nic společného. Občas se mu to u některých slabších povah ministrů i povedlo.

Síla sugesce ve čtvrtek dokázala přesvědčit i pana ministra Vetchého o tom, že se podílel na rozhodnutí o prodeji zbytkového státního podílu v MUS v roce 1999 přesto, že na zasedání vlády zřejmě nebyl vůbec přítomen. Uvěřil paní předsedkyni soudu, která prohlásila, že tam určitě byl, protože ze 16 členů vlády hlasovalo pro 16 členů vlády. Jenže vláda Miloše Zemana měla tehdy celkem 18 členů, takže 2 členové vlády byli asi někde jinde. Presenční listinu ze zasedání vlády však stále nemáme k dispozici, takže se nedá nijak ověřit, kdo tehdy na vládě skutečně byl.

A tak přesto, že pan ministr Vetchý na začátku svého výslechu prohlásil, že byl celý ten inkriminovaný den v Senátu, kde obhajoval zákony související se vstupem ČR do NATO, tak uvěřil paní předsedkyni a odpovídal, jakoby na vládě přítomen byl. Je to velmi paradoxní situace a zároveň signifikantní pro celkový průběh soudního procesu ohledně privatizace MUS.

Takže nyní ještě po 24 letech stále silně působí sugesce Romana Češky, která má vytvářet pocit, že MUS byla vytunelována. Přitom u soudu bylo už mnohokrát prokázáno, že na půjčce do společnosti NFMG, která kupovala akcie MUS, nebylo nic protizákonného. A nebylo nic protizákonného ani na investicích společnosti Portoinvest Establishment do podílového fondu EERL, který vlastnil akcie MUS. Stejně tak nebylo nic protizákonného na konceptu „převzetí jmění MUS“, který vytvořil finanční ředitel MUS Vasil Bobela, a který schválili auditoři i obchodní soud v Ústí nad Labem. 

Přitom zásadní souvislostí, kterou bychom měli všichni u soudu vnímat, je skutečnost, že privatizace MUS byla v pořádku až do roku 2012, kdy Švýcarsko nutně potřebovalo pro svůj 12-ti denní rozsudek najít škodu a poškozeného. Švýcarsko se tehdy velmi aktivně snažilo vytvořit způsob, jak říci, že byla poškozena České republika, aby si mohlo ponechat peníze, které byly uloženy v jeho bankách. V té době přitom ještě nabízelo České republice, že jí část peněz přenechá, dnes už o tom však nechce ani slyšet. 

Dalším předvolaným svědkem byl pan Beat Lerch, který ve Švýcarsku vykonával funkci ředitele dceřiných společností MUS Portoinvestu a Portoeuroinvestu. Obě tyto dceřiné společnosti měly za úkol spravovat volné peněžní prostředky ve švýcarských bankách a také investovat volné peníze do energetických aktiv. Obě tyto společnosti vznikly na základě investiční strategie MUS a o jejich vzniku rozhodovalo představenstvo MUS. Uvnitř MUS obě tyto společnosti spadaly do gesce finančního ředitele Vasila Bobely a jejich kontrolu průběžně zajišťovaly tuzemské i zahraniční auditorské společnosti – konkrétně KPMG.

Velmi důležitým svědkem byl pak také pan Jacques de Groote, který soudu sdělil, že v letech 19973 až 1994 pracoval ve vedení Světové banky a Mezinárodního měnového fondu. Po sametové revoluci z pověření ministra financí pana Klause zastupoval v těchto institucích také Československo či Českou republiku. 

Od roku 1995 se začal věnovat soukromým aktivitám v oblasti obchodu a navázal úzkou spolupráci s panem Steve Norrisem, který v USA vytvořil investiční fond APPIAN. Tento fond se v letech 1996 až 1997 zajímal o investování do MUS. 

Pan Norris angažoval pana de Groote na poradenství v různých obchodních projektech mezi Evropou a USA a také při investicích v ČR, protože měl velké množství živých kontaktů mezi vlivnými lidmi. Pan de Groote se přiznal, že se i po roce 1994 setkával s důležitými lidmi v ČR, např. s ministrem financí, s guvernérem ČNB apod., ale to už bylo pouze při neformálních příležitostech, jako byly společné obědy, večeře apod.

Protože pan Steve Norris měl v roce 1997 velké finanční problémy, tak od investic do MUS odstoupil, a pan de Groote začal od roku 1998 pracovat pro společnost Investenergy s.a. Potvrdil odkoupení obchodní značky APPIAN mělo sloužit k zakrytí konečných beneficientů a sdělil, že v té době na tom nebylo nic neobvyklého, natož protizákonného. Prostě jen neměli být známi koneční beneficienti investičního schématu APPIAN. Na druhou stranu ale přiznal, že o této skutečnosti mnozí zainteresovaní lidé věděli, nejspíš i pan Bašta.

Během svého výslechu také potvrdil panu státnímu zástupci z Olomouce panu Bartošovi, že byl ve Švýcarsku osvobozen ze všech obvinění, které proti němu vznesl pan Aboudarham ve spolupráci s českým rozvědčíkem Ivanem Morozem ve věci privatizace MUS.

 

Děkuji vám všem za láskyplnou podporu

S láskou a vděčností – hluboký klid a mír v nás

Antonio

pondělí 21. června 2021

 Závěry 9. kola hlavního líčení u pražského soudu v příběhu Mostecká uhelné

Srdečně zdravím všechny spřízněné duše a podporovatele,

v týdnu od 7. do 11. června 2021 proběhlo deváté kolo hlavního líčení u pražského Městského soudu, ve kterém soud pokračoval výslechem členů české vlády. Ta se vědomě a svobodně rozhodla o prodeji zbytkového státního podílu v MUS švýcarské společnosti Investenergy s.a. za 650 mil. Kč.

K výslechu se dostavili osobně nebo on-line pánové Zeman, Špidla, Rychetský, Kužvart, Kavan, Fencl, Vetchý, David, Grulich a Bašta.

Nejdůležitější ze všech těchto výslechů byla velmi otevřená výpověď pana prezidenta Zemana, který v té době byl předsedou vlády. Zde jsou jeho základní sdělení:


- MUS nepovažoval za strategickou společnost – nikdy strategickou nebyla
- stát neměl od roku 1993 v MUS majoritu a chtěl se zbavit své minority
- vláda byla ráda že se podílu v MUS zbavila
- společnost MUS nebyla tak atraktivní, aby se o ni ucházelo více zájemců
- nabídka společnosti Investenergy s.a. byla jediná
- nabízená cena byla o 24% vyšší než cena na Burze CP
- vláda neměla žádnou obavu prodat zbytek MUS do rukou Investenergy s.a., 
   ani kdyby v ní nefiguroval pan Jacques de Groote
- vláda se o prodeji MUS rozhodla jednomyslně bez jakýchkoliv rozporů
- vláda nekladla žádný důraz na vlastnickou strukturu nabyvatele
- vláda se neptala ani na původ peněz, a nevadilo by, ani kdyby ta investice byla     
   z prostředků MUS, pokud by byla legální
- důležité bylo, že vláda dostala všechno zaplaceno
- vláda by MUS mohla prodat i manažerům, kdyby to vyneslo víc
- bylo to věcí suverénního investora, jestli se spojí s manažery 
- převzetí společnosti skupováním akcií na trhu, i když se jedná o tzv. „nepřátelské“ 
  převzetí společnosti, není nikde na světě trestnou činností

            Na otázku mého advokáta pana doktora Žáčka, jestli si dokáže pan prezident představit, že někdo nyní po 20-ti letech může přijít s myšlenkou, že něco před dvaceti lety prodal příliš levně a že chce doplatek, odpověděl pan prezident, že v rozumném světě si to představit nedokáže, ale jak jistě všichni víme, současný svět je plný šílenců.

            K prodeji zbytkového státního podílu v MUS se velmi kladně vyjádřili také ministři Špidla a Fencl. Naopak si na prodej už téměř nepamatovali nebo u rozhodování nebyli např. pánové Rychetský, Kužvart, Kavan a Grulich.

            Pro soud bylo také velmi důležitou otázkou, jak vláda ČR v roce 1999 prověřovala okolnosti privatizace MUS. Pan ministr Bašta, který v té době měl na starosti zpravodajské služby, soudu potvrdil, že se vláda touto otázkou zabývala na dvou neveřejných zasedáních, ze kterých nebylo možné pořizovat zvukové záznamy. Na těchto neveřejných zasedáních vlády 10.5.1999 a 9.6.1999 se probíraly všechny potřebné bezpečnostní otázky okolo MUS a bylo zde konstatováno, že se nikdy v MUS neprokázalo porušení zákonů a že v prodeji zbytkového státního podílu v MUS do rukou společnosti Investenergy s.a. vláda ČR nevidí žádná bezpečnostní rizika. 

            Mezi tím však někteří ministři u soudu tvrdili, že o okolnostech privatizace MUS nic nevěděli, a že by se možná rozhodovali jinak, kdyby to vše věděli. N evím, co si o tom mám myslet.

            Jen k tomu dodávám, že společnost MUS byla z popudu pana Češky, BIS a dalších orgánů v letech 1998 až 2000 několikrát vyšetřována Policií ČR a všechny tyto podněty byly shledány jako bezpředmětné a byly odloženy, protože k žádnému porušení zákonů ČR nedošlo. Zároveň v MUS probíhaly průběžné kontroly Českého báňského úřadu. Všechny byly uzavřeny se zjištěním, že MUS zabezpečuje všechny sanace a rekultivace v plné a potřebné míře podle harmonogramů schválených báňskými úřady.

            V neposlední řadě je třeba ještě konstatovat, že MUS byla po celou dobu pod průběžným drobnohledem významných auditorských firem Deloitte Touche a KPMG a nikdy přitom nebyla zjištěna jakákoliv porušení zákonů.

            Zároveň je třeba říci, že privatizace MUS byla v letech 1998 a 1999 pod obrovským mediálním tlakem, a že se v té době proti managementu MUS vedla velmi silná dezinformační kampaň ve všech médiích.

            V pátek 11.6. byl prostřednictvím videokonference vyslýchán také pan Zeno Meier, švýcarský správce investiční společnosti Portoinvest, jež byla 100%ní dceřinou společností MUS, a která byla průběžně auditována auditory KPMG. Tato auditorská společnost se stala mimo jiné garantem, že investice v Portoinvestu mají skutečnou hodnotu, která je uváděna v účetních knihách MUS, a tudíž průběžně potvrzovala, že nedochází k žádnému „tunelování“, o kterém se tehdy na popud pana Češky psalo hojně v tisku.

            Společnost Portoinvest byla jednou ze dvou investičních společností, které zcela legálně založilo představenstvo MUS v Lichtenštejnu v souladu se svou dlouhodobou finanční strategií a byla orientovaná na měnové zhodnocování peněz MUS prostřednictvím amerického dolaru. Druhou takovou společností byla společnost Portoeuroinvest, která se orientovala na euro. Obě tyto společnosti pomáhal představenstvu MUS na základě plné moci zřizovat pan Jiří Diviš. Finančním ředitelem MUS byl v té době pan Bobela a ten operativně zabezpečoval veškeré potřebné aktivity okolo těchto investičních instrumentů. 

            Pan Zeno Meier soudu potvrdil, že operace společnosti Portoinvest, která byla centrem zájmu pražského soudu, byly zcela legální a v souladu se švýcarským i lichtenštejnským právem.

Vše se tedy vyvíjí směrem k mému osvobození, i když jak se říká, člověk nikdy neví, co se všechno může ještě stát …

Děkuji vám za podporu

S láskou a vděčností

Antonio