Milý Toníku,
mám neochvějnou víru v to, že tě český soud, který vnímám jako jedíny kompetentní v této věci, uzná nevinným a očistí tě od obvinění, která vůči tobě byla vznesena!
Znám tě již mnoho let a hluboce si vážím tebe, tvých činů i tvých slov a myšlenek. Máš můj obdiv a nyní i intenzivní podporu v celém procesu!
V posledních měsících na tebe hodně myslím a píši ti v duchu snad každý den tento dopis.
Vážím si tě, jako člověka s velkým Srdcem, jako Lidskou Bytost s vysokou mírou Soucitnosti, Laskavosti a Integrity. Vnímám tě, jako Bratra, jako spřízněnou duši a spolupoutníka na dlouhé Cestě.
Sleduji tvou kauzu a jsem pevně přesvědčený, že český soud, po prozkoumání všech dostupných podkladů, dospěje k rozpoznání tvé neviny!
Vím, že jsi pomohl a pomáháš mnoha lidem. I já jsem jedním z těch, které jsi v minulosti podpořil.
Nahlížím na dění z širší perspektivy a vidím, kolik dobrých a prospěšných činů jsi v naší zemi vykonal. Vnímám, že naše země se tvou Přítomností i tvým působením sytí, že potřebuje takové pilíře a ochránce, jako jsi ty.
Jsem mimo jiné také občan České republiky a jako takový si přeji, aby finanční prostředky, které ti byly zadrženy ve Švýcarsku, byly opět uvolněny k tvé dispozici a mohly být využity k dobrým věcem.
Znám některé z tvých vizí a projektů - jsou nádherné a těším se na jejich realizaci. Pomáhají spolutvořit lepší svět, lepší prostředí pro důstojný život lidských bytostí na této planetě.
Tvoříš dobré dílo a podporuješ ve smysluplných projektech i ostatní.
Díky Bohu za každou otevřenou a vnímavou bytost, jako jsi ty!
Kolik lidí s takovými možnostmi aktivně a vědomě usiluje o to, aby se naše společnost rozvíjela zdravým způsobem?
Není takových mnoho. Za každého takového Velikána je potřeba se postavit a zároveň se uklonit!
Dle Markova evangelia prý Ježíš řekl: “Snáze projde velbloud uchem jehly, než aby bohatý vešel do království Božího”
Myslím, že znám jednoho takového, kterému se to daří.
Jsem také otcem tří dětí a přeji si předat jim zemi v lepším stavu než v jakém byla předána nám.
Přeji si vychovávat je v otevřené společnosti, kde je prostor pro porozumění hlubších souvislostí, kde přirozený duchovní rozvoj každé bytosti je jednou z vysokých priorit, kde je důležité nejen zdraví fyzické, ale i emoční, kde bohatství a hojnost nejsou vnímány pouze na ekonomické úrovni, ale také například na úrovní vztahů.
A vnímám, že jsi jedním z významných přispěvovatelů k tvoření takové reality.
Cítím, že by byla citelná ztráta pro všechny, kdyby byly následující roky tvého života v tomto smyslu promarněny pobytem ve vězení.
Pro mne jsi velká osobnost naší země
Tvé působení v zemi Koruny české je významně Blaho-dárné.
Kdo z těch, kteří na tebe ukazují prstem, mohou říci totéž?
Tvé nově přijaté jméno hluboce respektuji a postupně ho integruji.
Přeji ti Dobrou Cestu, Antonio!
S láskou a přátelskou úctou
Michal Kubasa
S Toníkem jsem se potkala poprvé asi před jedenácti lety.
Nesmírně mne zasáhla jeho jemnost a opravdovost. Znám spoustu skvělých lidí, ale jen málokdo, ti největší učitelé, mají tak velké a soucitné srdce, vyzařující tolik krásy, jemnosti a pokory.
V Maitree vybudoval úžasný dům a skvělé společenství lidí, kteří v něm vytvářejí bezpečné prostředí a pestré příležitosti pro všechny, kdo se chtějí rozvíjet, léčit ze zranění, které kdy utrpěli, jít dál – poznávat sebe, vnitřní skutečnost. Nyní pro všechny, kdo usilují o vlastní očistu a další úrovně transformace skrze návrat k sobě, vytváří Sluneční lázně.
Prostředky, které kdy získal, vkládá do těch nejkrásnějších, nejužitečnějších a nejvznešenějších projektů, které si lze představit.
Je hodně lidí, kterým pomohl, ve své době jsem patřila také mezi ně. Je to ale jeho srdce a jeho vnitřní krása a velikost, pro něž si nesmírně vážím každého setkání s nám, a pro které ho od prvního setkání, kdy jsem ho měla příležitost více poznat, považuji za svého bratra.
Mrzí mě útrapy, kterými musí procházet. Přeji si, aby co nejdřív skončily, a když už tím musí z nějakého důvodu procházet, aby se v rámci trestního řízení objasnily všechny důvody a souvislosti, které vedly k trestnímu stíhání a odsouzení ve Švýcarsku i k trestnímu stíhání v téže věci zde, a odkryly se v rámci nového řízení pozadí věci i osobní zájmy a vazby jejích skrytých aktérů.
Nemohu se totiž po celou dobu zbavit nepříjemného dojmu, že v kauze MUS nejde o to, že by byl spáchán trestný čin, ale jen o miliardy, které chce někdo – podle podobného vzoru, jako se kdysi znárodňoval jiný cizí majetek – získat pro sebe. Zvláště tam, kde neexistuje žádná reálná škoda, budí trestní stíhání, nejprve dokonce ve Švýcarsku a za velmi podivných okolností, obrovské pochybnosti o jeho motivech, důvodnosti, a zájmech, které jej provázejí.
Nechť se tedy všechny tyto vazby a zájmy a souvislosti odkryjí - v zájmu pravdy i spravedlnosti, která někdy nevítězí hned, ale časem se ukáže vždy.
Toníkovi, který roste a září i v této situaci, nezměrně mnoho sil na jeho cestě ke Světlu, ať vede kudykoli, možnost naplňovat své vize, pomoc a podporu, k níž ho vede porozumění a soucitnost jeho srdce a vyšší vedení.
S láskou, přátelstvím a nezměrnou úctou za všechno dobré a hluboké, co ve svém životě pro tuto zemi, Prahu, všechny, kdo se snaží o osobní růst a sebepoznání, již vykonal,
Lenka Marečková
Zdravím Toníčku,
poprvé jsem se s Vámi setkala před cca 12 lety na půdě vysoké školy VŠFS, kterou jste tehdy podporoval. A od té doby proběhlo několik dalších setkání, která měla vždy společný jmenovatel, byla velmi lidská, otevřená a hluboká.
Dovolte, abych Vám za sebe a za mou kolegyni Lindu Morys z Adato Paradigma vyjádřila touto cestou podporu.
Hodně vnímáme veliký tlak transformační doby, kterou právě všichni bez rozdílu procházíme.
Z určitého úhlu pohledu je to velmi přínosné, je to čas odhalování toho, jak věci jsou a my věříme, že teprve jejich zvědoměním ve své ryzosti je možné je plně integrovat a přijmout a tím vytvořit prostor pro jejich proměnu.
Cítíme, že proces, kterým procházíte, se netýká pouze Vás, ale na určité úrovni nás všech.
Je příležitostí uvědomit si, že toto duální pojetí světa s koncepty dobra a zla, nám již neslouží, že vše má své souvislosti a důvody, kterým nemusíme rozumět, však co můžeme je přijímat to jako příležitost si něco zvědomit, změnit úhel pohledu a systém přesvědčení, kterým vše poměřujeme a především změnit záměry svých jednání a činů.
A stát se tak přímými účastníky otevření se novým paradigmatům a pomoci nastavit i zcela nové společenské prostředí. Otevřít se pokoře, lásce a přirozeným hodnotám, které nám dovolí přejít od konkurence ke spolupráci a společnému vědomému tvoření a uvědomění. Mistrovství je umět se dělit o zásluhy.
Zkrátka přesně tak, jak sám říkáte v rozhovoru s Hankou Poltikovičovou: “Lidé potřebují nová paradigmata pro život, protože žijeme v období sebedestrukce.“ A jak celostní lékaři dodávají, to je důvod – vysvětlení, proč existuje v dnešní době tak velké množství autoimunitní onemocnění. Je to příležitost posunout se od sebestředných a sebedestruktivních paradigmat k paradigmatům konstruktivním celostním.
A Vy jste pro nás jeden z těch, kteří tento posun již žijí, a to je to nejhodnotnější, co světu teď můžeme přinést.
Tímto dopisem bychom Vám rády vyjádřily naši důvěru a podporu v době, kterou nyní procházíte a věříme, že je a bude očistná pro Vás i pro nás všechny.
Lenka Melicharová
Toníku,
přidávám svůj hlas a aktivitu k Tvé podpoře.
Vždy jsem Ti ji vyjadřovala osobně, tak nyní i veřejně.
Znám Tě cca 15 a to jako člověka, muže upřímného, cílevědomého a soucitného.
Tvá slova z Tvého projevu u soudu dávají smysl. Kdo z nás po 40 letech socialismu uměl a umí i nyní po téměř 30 letech od sametové revoluce vnímat všechny souvislosti? Je to tak hluboké téma! A soudit je tak lehké bez znalosti kontextu. Hlubokého kontextu. Kéž by všichni, kdo v čase po sametové revoluci jakkoli nahromadili kapitál, dokázali s ním naložit rozumně a odpovědně pro svůj seberozvoj a dobro dalších Bytostí, jako Ty.
Existuje jeden kmen, kde člověk když pochybí, ostatní se kolem něj sejdou a tak dlouho mu zpívají, říkají a připomínají jeho šlechetné stránky, až si on rozpomene, jak dobrý je člověk. Jeho pochybení vnímá celý kmen jako pochybení celého kmene. Nesoudí. Pomáhají mu se rozpomenout.
Ty nepotřebuješ nic připomínat. Sám připomínáš svým příběhem, že to, co se Ti děje je věc nás všech. Všichni v tomto čase musíme nalézat kolektivní odpovědnost. A vidět nejen peníze, ale i toho 30 letého kluka, který prostě dělal to nejlepší, co uměl, důvěřujíc starším mužům kolem sebe. Kluka, který ve svém Srdci má víc, než co je předmětem “soudu.”
Sofie Kalyani Sarras
Milý Toníku,
před několika lety se mi stalo asi toto:
Někdo řekl, že bude třeba zajet do Prahy, protože tam je nějaká práce. V té době běžná a obecná informace, kterých jsem denně vstřebával několik.
Netušil jsem, jak moc mne ta událost pozitivně ovlivní.
Najednou jsem stál před krásným secesním domem s umně tepanou zelenou mříží. Když jsme vešli dovnitř, v patře nás čekaly otevřené bílé dvoukřídlé dveře.
Ocitl jsem na zvláštním území, které patrně kdysi bylo obrovským bytem půdorysu otevřeného půlměsíce a nyní se tam skládaly kostky nových řešení.
Už jsem v té době tušil, že jde o něco a někoho důležitého. Taková setkání se nedějí příliš často. Ale nevěděl jsem nic.
Byli jsme uvedeni do jednací místnosti, která mohla kdysi býti třeba obývacím pokojem. V něm, u světlého kulatého stolu nás přivítal muž v modrém padnoucím obleku s vnímavýma očima, tichou, ale jasně zřetelnou intonací a stoprocentním soustředěním. Po několika větách naší konverzace jsem pochopil, že mám co dočinění s někým, kdo umí druhému naslouchat, nechat si leccos vysvětlit, být maximálně vstřícný, ale zároveň jednoznačně a nekompromisně určit, co se mu zdá, nezdá a líbí i nelíbí.
Nejen na Starém Městě tikala doba zásadních a důležitých rozhodnutí. Za dveřmi se valil silou laviny velký business.
My jsme tam ale pokaždé seděli v tichu, soustředění a povídali si o normálních věcech, mezilidských vztazích a k tomu jsme, vždy ve skoro naprostém souznění, vytvářeli naše věci. Muž, coby zadavatel, kluci jako podpora a realizátoři mých nápadů, a nakonec já, autor.
Nikdy jsem v jeho dikci neslyšel ani náznak nějakého povýšení, nervozity a snahy mít vše co nejdříve vyřízeno. Rozuměli jsme si všichni a čas na tom nic nezměnil.
Nestává se mi často poznat někoho takového, vážit si ho a věřit mu.
Byla a doposud je ve mně radost, kdykoliv si na to vzpomenu. Čistá a bezprostřední.
Později se setkání přesouvala do různých jiných míst,vždy se stejnou atmosférou. Ale to už je z jiného filmu…
Ten muž se jmenuje Antonín Koláček.
Nemám rád velká slova.
Prostě se drž...
Michal Novák
Ahoj Toníku,
chci Tě jen ujistit, že si Tě nesmírně vážím a vždy vážil. Budeš-li něco potřebovat, tak rád potvrdím, že jsi se vždy choval férově a čestně a že máš obrovský podíl a zásluhu, že MUS je krásná slečna plná života ...... zdravím Tě a rád bych se ve Tvém případě dočkal toho, že....pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí .... a držím palce.
V úctě
Petr Paukner
Milý Antonio,
celou kauzu okolo MUS samozřejmě sleduji, takže jsem zaznamenal zítřejší projednávání a jsem velice rád, že mohu poznat pohled přímého aktéra.
Jednoznačně souhlasím s tím, že posuzovat celou věc z pohledu dneška je velice zavádějící.
Ale já mám i svůj pohled, osobní.
Už si přesně nepamatuji, kdy jsme se poprvé setkali. Bylo to v době, kdy jsi byl tím tvrdým šéfem, podnikatelem náročným ke svému okolí a spolupracovníkům. Avšak nezažil jsem s tebou jedinou situaci, kdy by ses nad nás povyšoval, choval se arogantně, neslušně či jinak nevhodně. Což jsem nesčetněkrát zažil u jiných, kteří toho nedokázali zdaleka tolik, jako ty.
Pak jsem měl tu velkou čest, že jsi mě pustil ke své rodině. A já mohl poznat toho tvrdého podnikatele jako vnímavého, citlivého a milujícího člověka.
Já jsem si svůj úsudek udělal. Ať už soudy dopadnou jakkoliv, pro mě jsi a vždy budeš SLUŠNÝ ČLOVĚK a jsem vděčný osudu, že jsem Tě mohl poznat.
Myslím na Tebe a držím palce.
Karel Žitňanský
Milý Antonio,
už delší dobu mám silné vnitřní nutkání Vás oslovit, ale nechtěla jsem rušit Váš klid v bouřlivé době. Po přečtení rozhovoru s Vámi v magazínu Maitrea jsem se ale odhodlala Vám napsat, byť jen stručně, ale cítím, že je to potřeba.
Ráda bych Vám vyjádřila ze Srdce svou podporu ve Vašem současném nesnadném transformativním období a popřála Vám vnitřní klid, jasné vědomí a pomoc všech dobrých sil Univerza. I v těch nejtemnějších okamžicích svého života můžeme zaslechnout šepot křídel svých strážných andělů, kteří nás nikdy, opravdu nikdy neopouštějí, a i v těch nejobtížnějších lekcích nás stále drží ve své láskyplné náruči - někdy mají podobu Panny Marie, jindy děsivě vyhlížející Kálí, ale jejich láska je absolutní, přijetí bezpodmínečné a péče laskavější, než si dokážeme kdy představit.
Osobně Vám děkuji, že jako "detašovaná" jednotka mohu být součástí společnosti Maitrea a překládat pro ni knihy - je to smysluplná činnost, která mi poskytuje nejen obživu, ale hlavně mi v každé další knize přináší přesně ty informace, to poznání, které právě v tu dobu potřebuji pro svůj osobní vnitřní rozvoj. Je úžasné už jen být svědkem všudypřítomnosti Velkého Ducha a dokonalé provázanosti všeho existujícího, a moci se ještě k tomu podílet na procesu transformace lidského vědomí je pro mě obrovský dar.
Díky za vytrvalost, odvahu a obrovskou lásku, s nimiž se věnujete své "průkopnické" činnosti.
Se srdečným pozdravem a přáním všeho dobrého
Lenka Adamcová
Dobrý den Antonio,
chci Vám tímto vyjádřit podporu. Přiznám se, že o kauze Mostecké toho zase tolik nevím jen pár článků z médií a nějaký rozhovor s Vámi. Také si s sebou nesu něco ze svého minulého podnikání, kde díky nezkušenosti, špatným rozhodnutím, které pramenily z mých hlubokých strachů a traumat z dětství a tak podobně , mi vznikl dluh a exekuce, kterou si s sebou stále nesu. Vlastně jsem se obětoval, vzal jsem všechno na sebe, i když z dnešního pohledu vím, že jsem nemusel. Podobně jako Vy jsem díky této situaci na sobě hodně pracoval. Stal se ze mě úplně jiný člověk a jsem za to vděčný!
Tento týden jsem zahlédl článek, kde byly záběry ze soudního procesu a první co mě v něm úplně praštilo do očí byl rozdíl mezi Vámi a ostatními účastníky procesu. Nedokážu to slovy úplně popsat, ale to, co vyzařovali oni bylo diametrálně jiné, než jak jste působil Vy. Vy už jste úplně někde jinde!
Držím Vám palce, ať se Vám podaří rozpustit i ty poslední zbytky, které Vás v této situaci ještě drží a aby se Vám vydařilo realizovat Vaše další projekty pro osobní posuny lidí!
S pozdravem
Jan Peterka
S Toníkem jsem vešla v osobní kontakt během 9-měsíčního intenzivního cyklu workshopů Tance 5 rytmů, kterého jsme se oba účastnili. Nepoznala jsem ho sice příliš do hloubky, ale občas jsme se do interakce samozřejmě dostali a také jsem měla možnost vidět ho zde v interakci s druhými lidmi (dalšími účastníky workshopu, jeho zaměstnanci atd.) a skrze některá cvičení nahlédnout trochu i do jeho vnitřního světa. Působil na mne vždy jako jemný, citlivý a laskavý člověk, který se mezi námi pohyboval s velkou skromností, ačkoliv byl vlastně tím, díky němuž jsme se my ostatní mohli účastnit těchto i jiných workshopů pořádaných Maitreou.
Maitrea samotná je pro mne ostrovem klidu v rozbouřeném Starém městě pražském napěchovaném turisty a atrakcemi. Obchůdek i restaurace jsou vždy místem spočinutí a pracují zde samí milí a usměvaví lidé. Mnohokrát jsem se zde účastnila akcí osobního rozvoje s různými lektory, i já sama jsem zde před lety mohla uspořádat svou první opravdu "velkou" přednášku, za překvapivě výhodných cenových podmínek. Jsem také vděčná, že mi Maitrea dala možnost (ačkoliv to nakonec nevyšlo) zde nabídnout svůj vlastní cyklus workshopů, prostě jen proto, že viděli smysl mojí práce, i když jsem nebyla vůbec známá lektorka a "nekoukaly ze mě peníze". Nakladatelství Maitrea také jako jediné mělo kdysi zájem vydat knihu Pomalá dieta od mého učitele Marca Davida a i tenkrát mi byla spontánně nabídnuta možnost, a sice tuto knihu přeložit, vzhledem k tomu, že jsem prošla Marcovým výcvikem, a navzdory tomu, že nejsem vystudovaná překladatelka. I mnohé ostatní knihy z tohoto nakladatelství považuju za perly, které by se jinak nejspíše na českou veřejnost vůbec nedostaly. Vše výše uvedené pro mne dokládá, že Maitrea není jen další "ezobyznys", jak je některými viděna, ale že zde pracují lidé, kteří svou práci dělají srdcem. Řadu z nich jsem poznala právě coby pořadatele (a zároveň účastníky) cyklu workshopů Tance 5 rytmů, kterým jsem prošla, a někteří se stali nakonec mými přáteli. Osobně jsem tedy moc ráda, že tady v Čechách něco takového vzniklo. Bez Toníka by tomu tak nebylo.
Míša Pavlíková
Toníku, tenhle zvon v chrámu v Bago má nádherný hlas, a tak jsem na něj dle místních zvyklostí 3x zazvonila s přáním všeho dobrého pro Tebe.
Myslím na Tebe, objímám.
celou kauzu okolo MUS samozřejmě sleduji, takže jsem zaznamenal zítřejší projednávání a jsem velice rád, že mohu poznat pohled přímého aktéra.
Jednoznačně souhlasím s tím, že posuzovat celou věc z pohledu dneška je velice zavádějící.
Ale já mám i svůj pohled, osobní.
Už si přesně nepamatuji, kdy jsme se poprvé setkali. Bylo to v době, kdy jsi byl tím tvrdým šéfem, podnikatelem náročným ke svému okolí a spolupracovníkům. Avšak nezažil jsem s tebou jedinou situaci, kdy by ses nad nás povyšoval, choval se arogantně, neslušně či jinak nevhodně. Což jsem nesčetněkrát zažil u jiných, kteří toho nedokázali zdaleka tolik, jako ty.
Pak jsem měl tu velkou čest, že jsi mě pustil ke své rodině. A já mohl poznat toho tvrdého podnikatele jako vnímavého, citlivého a milujícího člověka.
Já jsem si svůj úsudek udělal. Ať už soudy dopadnou jakkoliv, pro mě jsi a vždy budeš SLUŠNÝ ČLOVĚK a jsem vděčný osudu, že jsem Tě mohl poznat.
Myslím na Tebe a držím palce.
Karel Žitňanský
Milý Antonio,
už delší dobu mám silné vnitřní nutkání Vás oslovit, ale nechtěla jsem rušit Váš klid v bouřlivé době. Po přečtení rozhovoru s Vámi v magazínu Maitrea jsem se ale odhodlala Vám napsat, byť jen stručně, ale cítím, že je to potřeba.
Ráda bych Vám vyjádřila ze Srdce svou podporu ve Vašem současném nesnadném transformativním období a popřála Vám vnitřní klid, jasné vědomí a pomoc všech dobrých sil Univerza. I v těch nejtemnějších okamžicích svého života můžeme zaslechnout šepot křídel svých strážných andělů, kteří nás nikdy, opravdu nikdy neopouštějí, a i v těch nejobtížnějších lekcích nás stále drží ve své láskyplné náruči - někdy mají podobu Panny Marie, jindy děsivě vyhlížející Kálí, ale jejich láska je absolutní, přijetí bezpodmínečné a péče laskavější, než si dokážeme kdy představit.
Osobně Vám děkuji, že jako "detašovaná" jednotka mohu být součástí společnosti Maitrea a překládat pro ni knihy - je to smysluplná činnost, která mi poskytuje nejen obživu, ale hlavně mi v každé další knize přináší přesně ty informace, to poznání, které právě v tu dobu potřebuji pro svůj osobní vnitřní rozvoj. Je úžasné už jen být svědkem všudypřítomnosti Velkého Ducha a dokonalé provázanosti všeho existujícího, a moci se ještě k tomu podílet na procesu transformace lidského vědomí je pro mě obrovský dar.
Díky za vytrvalost, odvahu a obrovskou lásku, s nimiž se věnujete své "průkopnické" činnosti.
Se srdečným pozdravem a přáním všeho dobrého
Lenka Adamcová
Dobrý den Antonio,
chci Vám tímto vyjádřit podporu. Přiznám se, že o kauze Mostecké toho zase tolik nevím jen pár článků z médií a nějaký rozhovor s Vámi. Také si s sebou nesu něco ze svého minulého podnikání, kde díky nezkušenosti, špatným rozhodnutím, které pramenily z mých hlubokých strachů a traumat z dětství a tak podobně , mi vznikl dluh a exekuce, kterou si s sebou stále nesu. Vlastně jsem se obětoval, vzal jsem všechno na sebe, i když z dnešního pohledu vím, že jsem nemusel. Podobně jako Vy jsem díky této situaci na sobě hodně pracoval. Stal se ze mě úplně jiný člověk a jsem za to vděčný!
Tento týden jsem zahlédl článek, kde byly záběry ze soudního procesu a první co mě v něm úplně praštilo do očí byl rozdíl mezi Vámi a ostatními účastníky procesu. Nedokážu to slovy úplně popsat, ale to, co vyzařovali oni bylo diametrálně jiné, než jak jste působil Vy. Vy už jste úplně někde jinde!
Držím Vám palce, ať se Vám podaří rozpustit i ty poslední zbytky, které Vás v této situaci ještě drží a aby se Vám vydařilo realizovat Vaše další projekty pro osobní posuny lidí!
S pozdravem
Jan Peterka
S Toníkem jsem vešla v osobní kontakt během 9-měsíčního intenzivního cyklu workshopů Tance 5 rytmů, kterého jsme se oba účastnili. Nepoznala jsem ho sice příliš do hloubky, ale občas jsme se do interakce samozřejmě dostali a také jsem měla možnost vidět ho zde v interakci s druhými lidmi (dalšími účastníky workshopu, jeho zaměstnanci atd.) a skrze některá cvičení nahlédnout trochu i do jeho vnitřního světa. Působil na mne vždy jako jemný, citlivý a laskavý člověk, který se mezi námi pohyboval s velkou skromností, ačkoliv byl vlastně tím, díky němuž jsme se my ostatní mohli účastnit těchto i jiných workshopů pořádaných Maitreou.
Maitrea samotná je pro mne ostrovem klidu v rozbouřeném Starém městě pražském napěchovaném turisty a atrakcemi. Obchůdek i restaurace jsou vždy místem spočinutí a pracují zde samí milí a usměvaví lidé. Mnohokrát jsem se zde účastnila akcí osobního rozvoje s různými lektory, i já sama jsem zde před lety mohla uspořádat svou první opravdu "velkou" přednášku, za překvapivě výhodných cenových podmínek. Jsem také vděčná, že mi Maitrea dala možnost (ačkoliv to nakonec nevyšlo) zde nabídnout svůj vlastní cyklus workshopů, prostě jen proto, že viděli smysl mojí práce, i když jsem nebyla vůbec známá lektorka a "nekoukaly ze mě peníze". Nakladatelství Maitrea také jako jediné mělo kdysi zájem vydat knihu Pomalá dieta od mého učitele Marca Davida a i tenkrát mi byla spontánně nabídnuta možnost, a sice tuto knihu přeložit, vzhledem k tomu, že jsem prošla Marcovým výcvikem, a navzdory tomu, že nejsem vystudovaná překladatelka. I mnohé ostatní knihy z tohoto nakladatelství považuju za perly, které by se jinak nejspíše na českou veřejnost vůbec nedostaly. Vše výše uvedené pro mne dokládá, že Maitrea není jen další "ezobyznys", jak je některými viděna, ale že zde pracují lidé, kteří svou práci dělají srdcem. Řadu z nich jsem poznala právě coby pořadatele (a zároveň účastníky) cyklu workshopů Tance 5 rytmů, kterým jsem prošla, a někteří se stali nakonec mými přáteli. Osobně jsem tedy moc ráda, že tady v Čechách něco takového vzniklo. Bez Toníka by tomu tak nebylo.
Míša Pavlíková
Jsem v Duchu s Vámi, přeji si, aby Vás osud v ČR očistil od všech nespravedlivých nařčení a obvinění.
Osobně Vám vděčím za opravdu mnoho;
- za příležitost projektovat a realizovat Avaloku s Kodo Mádlem,
- za setkání s Jeho Svatostí dalajlámou, společně s Vašimi architekty, 12. 12. 2012 ve 12h v hotelu Carlo Quatro na Senovážném náměstí. Od té doby jsem se nepodíval do Číny.
- za příležitost pro mou ženu připravit závoj pro obraz.
Při troše dobré vůle lze číst naše příjmení, jako duhu v angličtině. Jedem z jezdců Apokalipsy byl označen duhou a v indiánské tradici kmene Hopi je Rainbowman, proto připojuji i Duhu pro štěstí.
Děkuji!
S pozdravem
Osobně Vám vděčím za opravdu mnoho;
- za příležitost projektovat a realizovat Avaloku s Kodo Mádlem,
- za setkání s Jeho Svatostí dalajlámou, společně s Vašimi architekty, 12. 12. 2012 ve 12h v hotelu Carlo Quatro na Senovážném náměstí. Od té doby jsem se nepodíval do Číny.
- za příležitost pro mou ženu připravit závoj pro obraz.
Při troše dobré vůle lze číst naše příjmení, jako duhu v angličtině. Jedem z jezdců Apokalipsy byl označen duhou a v indiánské tradici kmene Hopi je Rainbowman, proto připojuji i Duhu pro štěstí.
Děkuji!
S pozdravem
Karel Doubner
Přesto že jsem již delší dobu nebyl na semináři v Maitrei, byl jsem dosti dlouhou dobu jejím častým návštěvníkem. Osobně znám i architekta, který pracoval na rekonstrukci sídla Maitrei. S panem Koláčkem jsem se zatím osobně nesetkal, ale myslím, že se mu podařilo v Maitrei vybudovat krásné místo.
Maitrea v Týnské uličce 6, Praha 1, byla pro mne jednou ze vstupních bran do oblastí spirituality a duchovna. Myslím, že se v tomto překrásně zrekonstruovaném místě podařilo vytvořit atmosferu plnou klidu a pohody, otevřenou všem lidem, kteří mají zájem o bližší poznání sebe sama stejně tak jako mnoha oblastí lidského vědění.
Osobně jsem se zůčastnil celé řady seminářů z různých oborů. Je pro mne velmi těžké vybrat nějaký reprezentativní příklad, protože u seminářů v Matrei je záruka opravdu kvalitního výběru lektora a tématu. Za všechny bych ale přeci jen zmínil praktický seminář zpěvačky Idy Kelarové „Zpívat umí každý“. Neobyčejně lidský přístup této romské zpěvačky a jejího doprovodu byl pro všechny účastníky semináře neobyčejný zážitek. Vzpomněl jsem si na to za několik týdnů na koncertu v Pražském Rudolfinu, kde Ida Kelarová vystupovala se stovkou romských dětí, které doprovázela ve zpěvu Česká filharmonie. Myslím, že to je přesně to, co celá společnost potřebuje – tedy objevování našich spojení, sounáležitosti. Myslím, že Maitrea za svou dobu existence udělala velmi mnoho pro toto sbližování a vzájemné porozumění lidí z různých oblastí lidské činnosti.
S pozdravem,
Ing. Jiří Bešta, MBA
Dobrý den,
na základě vaší výzvy vám posílám moji zpětnou vazbu ke zkušenosti s domem Maitrea. Souhlasím s případným zveřejněním i redakční úpravou, pokud by ta dodržela myšlenku popsanou.
V r 2016 jsem se,posloupností "náhod", dozvěděl o domě Maitrea. Od okamžiku, kdy jsem se účastnil prvního workshopu v Maitrea jsem cítil velkou úlevu. Konečně začaly přicházet odpovědi, které v mém dřívějším myšlenkovém prostoru neměly místa.
V mém tehdejším nastavení bylo pro mě důležité, že podmínky za podvečerní cca 3 hod. setkání byly nastaveny v rovině do 300-400 Kč. Což je částka a čas, které jsem byl ochotný riskovat za účast na přednáškách, z mého tehdejšího pohledu, na obskurní témata.
A tak se pomocí příležitostí setkávání vytvořených v domě Maitrea začal měnit můj pohled na svět kolem mě. Začali kolem mě ubývat blbci a postupnou osvětou se svět kolem mě začal měnit v o něco pochopitelnější a snesitelnější místo. Začal jsem se uzdravovat z Crohnovy choroby, začal jsem přebírat odevzdanou odpovědnost za svůj život do vlastních rukou.
První měsíce r.2016 jsem byl na přednáškách 2-3 týdně. Nasával jsem informace všech možných oborů jak houba. Ano, občas jsem se účastí na workshopu minul nastavením s dodávanou znalostí či zamýšleným cvičením. Ale díky velice příznivému nastavení podmínek účasti nebylo čeho litovat. A tak jsem ochotně zkoumal všechna možná témata, z mnohých podvečerních ochutnávek se stala moje účast na nějakém dlouhodobějším projektu s konkrétním lektorem.
Pro mě jsou možnosti prostředí domu Maitrea věcí veřejného zájmu a tak důležité, že bych byl ochotný sbírat podpisy či agitovat v prospěch této myšlenky. Občas předávám zkušenost s osobnostním rozvojem dále. Vždy odkazuji na Maitreu jako velice důležitý rozcestník, kde je za přijatelných podmínek k dispozici ochutnávka všech možných témat.
Když jsem se dozvěděl (asi po roce) kdo je vlastníkem, byl jsem podruhé překvapen. Zkusil jsem si pro sebe odhadnout ekonomickou návratnost takové investice. Vzal jsem v úvahu různé faktory a na projekt nemůžu dívat jinak, než jako na DAR veřejnosti. Ten kdo Maitreu vymyslel má lidi rád, jinak by takový projekt nevznikl.
Děkuji a přeji hodně síly, pevné zdraví a čistou mysl.
Karel Veselý (50let)
Přesto že jsem již delší dobu nebyl na semináři v Maitrei, byl jsem dosti dlouhou dobu jejím častým návštěvníkem. Osobně znám i architekta, který pracoval na rekonstrukci sídla Maitrei. S panem Koláčkem jsem se zatím osobně nesetkal, ale myslím, že se mu podařilo v Maitrei vybudovat krásné místo.
Maitrea v Týnské uličce 6, Praha 1, byla pro mne jednou ze vstupních bran do oblastí spirituality a duchovna. Myslím, že se v tomto překrásně zrekonstruovaném místě podařilo vytvořit atmosferu plnou klidu a pohody, otevřenou všem lidem, kteří mají zájem o bližší poznání sebe sama stejně tak jako mnoha oblastí lidského vědění.
Osobně jsem se zůčastnil celé řady seminářů z různých oborů. Je pro mne velmi těžké vybrat nějaký reprezentativní příklad, protože u seminářů v Matrei je záruka opravdu kvalitního výběru lektora a tématu. Za všechny bych ale přeci jen zmínil praktický seminář zpěvačky Idy Kelarové „Zpívat umí každý“. Neobyčejně lidský přístup této romské zpěvačky a jejího doprovodu byl pro všechny účastníky semináře neobyčejný zážitek. Vzpomněl jsem si na to za několik týdnů na koncertu v Pražském Rudolfinu, kde Ida Kelarová vystupovala se stovkou romských dětí, které doprovázela ve zpěvu Česká filharmonie. Myslím, že to je přesně to, co celá společnost potřebuje – tedy objevování našich spojení, sounáležitosti. Myslím, že Maitrea za svou dobu existence udělala velmi mnoho pro toto sbližování a vzájemné porozumění lidí z různých oblastí lidské činnosti.
S pozdravem,
Ing. Jiří Bešta, MBA
Dobrý den,
na základě vaší výzvy vám posílám moji zpětnou vazbu ke zkušenosti s domem Maitrea. Souhlasím s případným zveřejněním i redakční úpravou, pokud by ta dodržela myšlenku popsanou.
V r 2016 jsem se,posloupností "náhod", dozvěděl o domě Maitrea. Od okamžiku, kdy jsem se účastnil prvního workshopu v Maitrea jsem cítil velkou úlevu. Konečně začaly přicházet odpovědi, které v mém dřívějším myšlenkovém prostoru neměly místa.
V mém tehdejším nastavení bylo pro mě důležité, že podmínky za podvečerní cca 3 hod. setkání byly nastaveny v rovině do 300-400 Kč. Což je částka a čas, které jsem byl ochotný riskovat za účast na přednáškách, z mého tehdejšího pohledu, na obskurní témata.
A tak se pomocí příležitostí setkávání vytvořených v domě Maitrea začal měnit můj pohled na svět kolem mě. Začali kolem mě ubývat blbci a postupnou osvětou se svět kolem mě začal měnit v o něco pochopitelnější a snesitelnější místo. Začal jsem se uzdravovat z Crohnovy choroby, začal jsem přebírat odevzdanou odpovědnost za svůj život do vlastních rukou.
První měsíce r.2016 jsem byl na přednáškách 2-3 týdně. Nasával jsem informace všech možných oborů jak houba. Ano, občas jsem se účastí na workshopu minul nastavením s dodávanou znalostí či zamýšleným cvičením. Ale díky velice příznivému nastavení podmínek účasti nebylo čeho litovat. A tak jsem ochotně zkoumal všechna možná témata, z mnohých podvečerních ochutnávek se stala moje účast na nějakém dlouhodobějším projektu s konkrétním lektorem.
Pro mě jsou možnosti prostředí domu Maitrea věcí veřejného zájmu a tak důležité, že bych byl ochotný sbírat podpisy či agitovat v prospěch této myšlenky. Občas předávám zkušenost s osobnostním rozvojem dále. Vždy odkazuji na Maitreu jako velice důležitý rozcestník, kde je za přijatelných podmínek k dispozici ochutnávka všech možných témat.
Když jsem se dozvěděl (asi po roce) kdo je vlastníkem, byl jsem podruhé překvapen. Zkusil jsem si pro sebe odhadnout ekonomickou návratnost takové investice. Vzal jsem v úvahu různé faktory a na projekt nemůžu dívat jinak, než jako na DAR veřejnosti. Ten kdo Maitreu vymyslel má lidi rád, jinak by takový projekt nevznikl.
Děkuji a přeji hodně síly, pevné zdraví a čistou mysl.
Karel Veselý (50let)
Toníku, tenhle zvon v chrámu v Bago má nádherný hlas, a tak jsem na něj dle místních zvyklostí 3x zazvonila s přáním všeho dobrého pro Tebe.
Myslím na Tebe, objímám.
Irena