neděle 20. prosince 2020

 Závěry sedmého kola hlavního líčení u pražského soudu v příběhu Mostecká uhelná


Milí přátelé,

v nevytopené soudní místnosti s otevřeným oknem za přísných hygienických podmínek v rouškách proběhlo konečně ve dnech 7. až 11. prosince 2020 další, již sedmé kolo hlavního líčení u pražského Městského soudu. Byla mi tam opravdu zima a ve čtvrtek jsem silně prochladl. Možná to bylo také i člověkem, kterého jsme ve čtvrtek vyslýchali. Tímto člověkem byl pan Alain Aboudaram, který snad měl být v minulosti členem zednářské lóže P2, a který v roce 2004 podával ve Švýcarsku trestní oznámení ve věci Mostecké uhelná. Tedy člověk, který nám to vše způsobil.

Vyprávěl nám nepříliš uvěřitelnou historku o tom, jak mu Jacques de Groote dlužil 500.000 USD, a on proto musel uskutečnit velmi rozsáhlé pátrání v Itálii, Švýcarsku, Velké Británii, Belgii, České republice a Spojených Státech, na jehož základě by tyto peníze dostal zpět. Pomáhala mu v tom spousta advokátů a vyšetřovatelů, vč. pana Ivana Moroze, vysokého důstojníka komunistické STB, a on za to vše zaplatil spoustu peněz. Dnes mu prý pan de Groote dluží přes 5 milionů dolarů za náklady na vyšetřování a na úrocích, ale už je prý po panu de Grootovi nevymáhá a už mu na těch penězích nezáleží.

Pan Aboudaram se v minulosti snažil získat peníze od pana de Groota i soudní cestou, ale bez úspěchu. Naopak, sám byl americkým soudem odsouzen k tomu, aby zaplatil panu de Grootovi vysokou částku peněz. Jediným úspěchem pana Aboudarama, dosaženým za ty miliony dolarů vynaložených na jeho „soukromé“ vyšetřování, tak bylo trestní oznámení ve Švýcarsku a naše následné odsouzení a konfiskace našich peněz švýcarským státem za přispění švýcarských soudů.

Dalším svědkem ze Švýcarska byl advokát Alexandre Schwab, který pracoval pro společnost Investenergy, a který byl mimo jiné také švýcarským expertem na téma praní špinavých peněz. Tento svědek soudu potvrdil, že během práce pro Investenergy a skupinu Appian nedošlo k žádnému porušení švýcarských zákonů.

Dva dny jsme se zabývali výslechy soudních znalců, kteří prováděli ocenění MUS. Na základě jejich odborných posudků jsme byli obviněni ze vzniku škody vůči České republice.

Posudek BDO Appraisal Services ocenil akcie MUS na částku 962 Kč za 1 akcii ke dni 20.8.1999, tedy ke dni podpisu smlouvy o prodeji zbytkového státního podílu v MUS mezi Českou republikou a společností Investenergy, kdy Vláda ČR prodala svůj podíl za cenu ve výši 650 mil. Kč, tj. 159 Kč za 1 akcii.

Tento posudek ale vycházel z odhadu životnosti Mostecké uhelné až do roku 2035, což dnes už je jasné, že se asi stane. V roce 1999 ale nikdo nemohl vědět, že se MUS roku 2035 skutečně dožije, protože v roce 2000 měla být spuštěna Jaderná elektrárna v Temelíně a hnědouhelným společnostem tím hrozila ztráta roční těžby ve výši 20 mil. tun hnědého uhlí. To byla v podstatě roční kapacita těžby celé MUS, a celá její existence tak byla přímo ohrožena. 

Mostecká uhelná však toto ohrožení na životě přežila. Díky obrovskému úsilí managementu MUS a spolupráci s odbory se podařilo MUS rychle restrukturalizovat a významně snížit náklady na těžbu. Zároveň se ve spolupráci s ostatními hnědouhelnými společnostmi a Petrem Pauknerem podařilo exportovat velké množství elektrické energie vyráběné z hnědého uhlí do zahraničí, a tím zamezit obrovskému propadu těžby uhlí v MUS.

Uměle spočítaná cena 962 Kč/akcii matematickým modelem tak vlastně odpovídá až stabilizované a zachráněné MUS. Pokud by však státní zástupce chtěl trvat na tom, že za tuto cenu měla být MUS v roce 1999 prodána Vládou ČR, tak by měl obžalovat její představitele s tím, že se nechovali s péčí řádného hospodáře a prodali státní majetek pod cenou.

Další posudek soudního znalce pana Ing. Libora Knappka ocenil jinou metodou akcie MUS ke dni 22.5.1998 na cenu ve výši 605 Kč/akcii, ke dni 17.10.1998 na 381 Kč/akcii a ke dni 24.5.1999 na 126 Kč/akcii. V jeho posudku ale bylo během výslechu objeveno mnoho vážných věcných nedostatků, a tak se tento posudek ukázal jako zmatečný. Bohužel jsme byli právě na základě tohoto posudku v roce 2012 neprávem obviněni, že jsme českému státu způsobili obrovskou škodu ve výši 1,7 mld. Kč.

Posledním svědkem obžaloby, který tento týden vypovídal u Pražského soudu, byl finanční ředitel MUS a člen jejího představenstva Ing. Vasil Bobela. Je to tentýž člověk, který se mnou, Lubošem Měkotou a Petrem Pudilem nakonec MUS zprivatizoval a k tomu si ponechal neoprávněně s Petrem Pudilem 9,- mld. Kč z prodeje MUS Pavlovi Tykačovi.

Na výpověď pana Bobely je třeba se dívat ve dvou rovinách. Když vypovídal o tom, co se dělo v době transformace MUS, byl velmi věcný a celkem důkladný. Stal se tak pro soud cenným zdrojem informací, který soudu doložil, jak to tehdy skutečně bylo. Když však měl vypovídat o své osobní odpovědnosti a o etapě, kdy se on sám stal jedním ze spolumajitelů MUS, tak významně mlžil nebo se výpovědi přímo vyhnul s poukazem, že by mohl být také trestně obviněn. Celkově jsem ale s jeho výslechem spokojen, protože na rozdíl od Petra Pudila o situaci v MUS nelhal a soudu vysvětlil spoustu detailů z vnitřního života MUS a tím vlastně potvrdil naši verzi obhajoby.

Na závěr týdne bylo také rozhodnuto o dalších termínech hlavního líčení v příštím roce. Soud se bude konat v těchto dnech:

6. až 9. dubna 2021
            14. až 18. června 2021
            20. až 24. září 2021
            29. listopadu až 3. prosince 2021

Bude to asi trvat ještě mnoho let, než se vše projasní a nastane klid a mír, ale věřím, že se nakonec do našeho společného vědomí dostane pravda celá a soud nás osvobodí. 

Děkuji vám všem za podporu

S láskou a vděčností

Antonio